Prasklá zubní sklovina: jak ji zachránit a vyhnout se dalšímu poškození

Prasklá zubní sklovina není jen estetický problém. Pokud ji ignorujete, může se z ní stát bolestivý a drahý zádrhel. Mnoho lidí si myslí, že když nebolí, tak je vše v pořádku. Ale trhliny ve sklovině často nezpůsobují bolest, dokud se nerozšíří do hlubších vrstev zubu. A pak už není možné jen zatěsnit - je potřeba kořenové léčení nebo dokonce vyjmutí zubu.

Co je vlastně prasklá zubní sklovina?

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Její úloha je chránit zub před kyselinami, teplotními výkyvy a mechanickým tlakem. Ale i nejtvrdší materiál má své limity. Prasklina ve sklovině může vzniknout z různých důvodů: silný náraz, časté žvýkání ledu, bruxismus (škrábaní zuby), nebo i jen dlouhodobé používání silných bleachingových přípravků.

Praskliny se dělí podle hloubky. Nejlehčí jsou krátké povrchové trhliny - často je vidíte jen na zrcátku. Ty nejsou hned nebezpečné, ale mohou se zhoršovat. Pak jsou trhliny, které sahají až k zubnímu důlku - tam se sbírají bakterie a kyseliny, a zub se začíná rozpadat zevnitř. A nejhorší případ: trhliny, které se táhnou až k zubnímu nervu. Tam už je zub v nebezpečí, a nejčastěji se z něj stane kandidát na kořenové léčení.

Jak poznáte, že máte prasklou sklovinu?

Není to vždy vidět. Některé trhliny jsou tak jemné, že je nevidíte ani v zrcátku. Ale tělo vám dává jasné signály:

• Bolest při žvýkání - zvláště když uvolníte zub z nátlaku (např. když přestanete žvýkat)
• Citlivost na teplé nebo studené potraviny - nejen na povrchu, ale hluboko uvnitř
• Občasné, náhodné bolesti - bez zjevné příčiny
• Červená nebo zánětlivá dásň u zubu, který jinak vypadá v pořádku

Někdo si všimne praskliny, když si zubem něco odtrhne - třeba kousek jablka. Ale nejčastěji je to zubní lékař, který to objeví při běžné prohlídce, když použije speciální světlo nebo zvětšovací čočku.

Co dělat, když už máte prasklou sklovinu?

Není jednoduché „zachránit“ prasklou sklovinu - sklovina se neobnoví sama. Ale můžete zastavit její šíření a zachovat zub. Záleží na hloubce poškození.

Malé povrchové trhliny: Pokud je trhliny jen na povrchu a nešíří se, často stačí jen zatěsnit zub kompozitním materiálem. Je to jako oprava malé díry - materiál se přilije do trhliny, zabrání vniknutí bakterií a zpevní strukturu. Tato léčba trvá 20-30 minut a není potřeba ani místní anestezie.

Středně hluboké trhliny: Pokud trhliny sahají pod dásň nebo se blíží k nervu, potřebujete vložku. Vložka je výplň, která je vyrobená mimo úst - v laboratoři. Může být z keramiky nebo kompozitu. Je pevnější než běžná výplň a dobře odolává tlaku žvýkání. Tento zákrok je často nezbytný, pokud chcete zachránit zub, který už má větší poškození.

Hluboké trhliny: Pokud trhliny sahají až k nervu, zub už není „zachránitelný“ v běžném smyslu. Potřebujete kořenové léčení. V tomto případě se nerv odstraní, zub se vyčistí a naplní speciální materiálem. Po kořenovém léčení se zub často pokrývá korunkou - jakousi „čepičkou“ z keramiky nebo kovu, která ho chrání před dalším prasknutím. Bez korunky by zub praskl během několika měsíců.

Co se nestane, když to necháte být?

Necháníte-li prasklinu bez péče, zub se postupně rozpadá. Nejprve se do trhliny dostanou bakterie. Pak se začne rozpadat dentin - měkčí vrstva pod sklovinou. Následuje infekce - a ta se může rozšířit do dásně, čelisti nebo dokonce do krevního oběhu. To může vést k abscesu, který je nejen bolestivý, ale i nebezpečný.

Ve většině případů se zub nakonec stane nezachránitelným. A pak je jediná možnost - vyjmutí. A to znamená nejen ztrátu zubu, ale i potřebu náhrady - most, náhradní zub nebo implantát. Tyto řešení stojí tisíce korun a trvají měsíce.

Jak prasklinám předcházet?

Zabránit prasklině je vždy levnější než ji léčit. A není to složité:

• Nechte žvýkat led. Ano, i když to vypadá neškodně - led je tvrdší než sklovina. Každý kousek je jako malý náraz na zub.
• Užívejte ochrannou štětici, pokud škrábate zuby ve spánku. Bruxismus je jedna z nejčastějších příčin prasklin. Pokud vás partner slyší chrápět nebo škrábat zuby, jste v riziku. Ochranná štětice zabraňuje přímému kontaktu zubů a rozloží tlak.
• Nepoužívejte zuby jako nástroje. Neotevírejte láhve, neodtrhávejte šňůry, nekousněte tužky. To je nejhorší, co můžete s vašimi zuby dělat.
• Pravidelné prohlídky u zubního lékaře - alespoň dvakrát ročně. Praskliny se často objevují v místech, která nevidíte. Lékař má speciální nástroje, které je detekují dřív, než začnou bolet.
• Pozor na bleaching. Příliš časté nebo agresivní bělení zubů oslabuje sklovinu. Pokud chcete bělit zuby, udělejte to pod dohledem lékaře - ne doma s koupelnovými přípravky.

Co se stane, když se rozhodnete pro léčbu?

Pokud jste se rozhodli, že chcete prasklou sklovinu léčit, první krok je prohlídka. Lékař použije:

• Speciální světlo - zvýrazní trhliny, které jsou jinak neviditelné
• Prohlídku s čočkou - umožní vidět detaily velikosti jehly
• Rentgen - ukáže, zda se trhliny táhnou do hlubších vrstev

Po diagnostice vám lékař vysvětlí možnosti. Většina pacientů si neuvědomuje, že ne každá trhlina vyžaduje korunku. Někdy stačí jen vložka. A někdy i žádná léčba - pokud je trhliny jen povrchová a nešíří se.

Nejlepší je vždy začít brzy. Čím dřív zjistíte prasklinu, tím jednodušší a levnější je léčba.

Co se stane, když necháte prasklinu bez péče?

Nejčastější chyba je čekat, až zub začne bolet. Ale většina prasklin se neobjeví s bolestí. Jejich nebezpečí je v tom, že se rozšiřují pomalu - jako trhliny ve skle. Nejprve vidíte jen tenkou čáru. Pak se začne šířit do hloubky. A najednou - zub se rozbije.

Když se trhliny dostanou k nervu, zub už není jen „poškozený“ - je infikovaný. A infekce v zubech se nevyřeší sama. Potřebujete antibiotika, kořenové léčení a často i operaci. A i po všem může zub zůstat křehký. Mnoho lidí pak musí zub vyjmout - a to je už konečný krok.

Nezapomeňte: zubní sklovina se neobnoví. Ale můžete ji chránit. A to je klíč.