Hodnocení rizika prasklin na zubech
Zjistěte své riziko vzniku prasklin na zubech
Odpovězte na následující otázky a zjistíte, jak je vaše ústa ohrožena prasklinami. Většina lidí neví, že praskliny mohou být přítomny bez bolesti až do pozdního stadia.
Stále se setkáváte s tím, že někdo říká: „Máš prasklinu na zubě? To je jen estetický problém, nic vážného.“ Nebo možná jste slyšeli, že „pokud to nebolí, tak to není špatné“. To všechno je praskliny na zubech - a většina lidí o nich ví špatně. Pravda je jiná. Trhliny v zubech nejsou jen „maličkostí“. Mohou vést k infekcím, ztrátě zubu, nebo k dlouhodobé bolesti, kterou se pak těžko léčí. A nejhorší? Většina lidí je nevidí, dokud není pozdě.
Co vlastně jsou praskliny na zubech?
Praskliny na zubech, nebo také trhliny, nejsou jen náhodné škrábnutí. Jsou to mikroskopické nebo viditelné rozštěpy ve sklovitiny - tvrdé vrstvě, která chrání váš zub. Tyto trhliny se mohou vytvářet kvůli různým důvodům: žvýkání ledového nápoje, brnění zubů během spánku, náhodný úraz, nebo i jen kvůli stárnutí. Nejčastější typ je tzv. craze lines - jemné, povrchní trhliny, které vypadají jako jemné čáry. Ty obvykle nebojí. Ale pak jsou tu hlubší - jako fractured cusp (zlomený špičkový výběžek) nebo split tooth (rozštěpený zub), které už nejsou jen estetickou věcí.
Problém je, že tyto trhliny nejsou vždy viditelné. Nezobrazí se na běžném rtg snímku. Často je potřeba speciální zubní lupa, nebo dokonce laserový skener, abyste je viděli. A to je ten důvod, proč mnoho lidí přijde k zubnímu lékaři až tehdy, když už má bolest, otok nebo infekci.
Mýtus: Pokud to nebolí, není to špatné
Toto je nejnebezpečnější mýtus. Mnoho lidí si říká: „Mám drobnou trhlinu, ale nebolí mě to, tak to nechám být.“ Ale bolest není vždy ukazatelem poškození. Zub má vnitřní nerv - pulpu. Když je trhlina hluboká, ale ještě nezasáhla nerv, může být zub zcela bezbolestný. A to je nejhorší. Protože většina lidí neví, že bakterie se mohou pomalu prokrádat dovnitř zubu, přes trhlinu, až do pulpy. A to všechno bez jakéhokoli varování.
Podobně jako u kmenového dřeva - když je na povrchu jen tenká trhlina, vypadá to, že je všechno v pořádku. Ale uvnitř může už dřevo hnit. Zub je stejný. Pokud trhlinu nezachytíte včas, může dojít k nevratnému poškození - a pak už nezbývá nic jiného než kořenová léčba, korunka, nebo dokonce vytažení zubu.
Mýtus: Praskliny se objevují jen u starších lidí
Není pravda. I mladí lidé, kteří žvýkají led, drží zuby zbytečně těsně, nebo mají zubní návyky jako brnění (bruxismus), mohou mít trhliny už ve dvaceti. Někteří pacienti přicházejí s trhlinami, které vznikly během několika měsíců. Například dívka 23 let, která denně pila ledové smoothie a brnila zuby v noci - po šesti měsících měla tři hluboké trhliny na předních zubech. Žádná bolest, žádný otok. Jen jemné čáry, které si nikdo nevšiml.
Brnění zubů je jedním z největších rizik. Když spíte a tlačíte zuby na sebe, můžete vytvořit mikrotrhliny, které se postupně rozšiřují. Vědci z Univerzity v Brně zjistili, že 68 % lidí, kteří trpí bruxismem, má v průměru 2-4 viditelné trhliny už do 30 let věku. A většina z nich to neví.
Mýtus: Zubní lékař může všechno vidět na rtg
Ne. Běžný rtg snímek ukazuje jen hustotu kosti a zubu - ne detaily povrchu. Trhlina, která je jen 0,1 mm hluboká, se na rtg nezobrazí. Musíte mít zubní lupa (dental microscope) nebo speciální optický skener, jako je Diagnodent - zařízení, které měří, jak moc se světlo odráží od zubu. Pokud je povrch poškozený, odraz je jiný. To je jediný způsob, jak včas detekovat praskliny, které ještě nebojí.
Ve většině klinik v Česku se toto vyšetření nevykonává automaticky. Musíte si ho vyžádat. Pokud máte zvýšené riziko - brnění, žvýkání ledového nápoje, zubní implantace, nebo jste měli někdy zubní zlomeninu - požádejte svého zubního lékaře, aby vám provedl optické vyšetření. To vás může ušetřit tisíce korun a zub.
Co můžete dělat doma?
Nemůžete trhlinu vyléčit doma. Ale můžete zabránit jejímu zhoršení.
- Přestanete žvýkat led. I když to zní triviálně, led je jedním z nejčastějších příčin mikrotrhlin. Teplotní šoky - když zub najednou přijde z tepla do studena - způsobují, že sklovitina se rozšiřuje a zkracuje, až se rozštěpí.
- Používejte zubní náplast pro brnění. Pokud víte, že brníte, nečekajte, až se objeví bolest. Zákazníci, kteří používají noční náplast, mají o 70 % méně trhlin než ti, kteří ne.
- Nežvýkejte tvrdé potraviny. Oříšky, ocelové výrobky, kosti, nebo i příliš tvrdé čokolády mohou být pro zuby, které už mají slabý povrch, nebezpečné.
- Používejte zubní pastu s fluoridem. Fluorid pomáhá pevněji zpevňovat sklovitiny a zpomaluje jejich zanikání. Nejlepší jsou pasty s 1450 ppm fluoridu - to je standard pro léčebné pasty.
Když už to máte - co dál?
Nejčastější léčba závisí na hloubce trhliny:
- Povrchní trhliny (craze lines): Obvykle nevyžadují léčbu. Jen doporučují změnu návyků a pravidelné kontroly.
- Hluboké trhliny bez poškození pulpy: Lékař může zub „zapečetit“ pomocí kompozitního materiálu - jako když opravíte díru v střeše. Tím zabráníte bakteriím, aby vstoupily dovnitř.
- Trhliny, které už zasáhly nerv: Potřebujete kořenovou léčbu. A pak korunku - kovovou nebo keramickou, která zub chrání jako „pouzdro“.
- Rozštěpený zub: Pokud je zub rozdělen na dvě části, většinou se musí vytažit. Neexistuje žádná spolehlivá metoda, jak ho zachránit.
Nejlepší je včas. Pokud máte podezření - i když to nebolí - dejte si vyšetřit. Většina trhlin lze včas zachytit a zabránit většímu poškození. A to vás může ušetřit tisíce korun, čas, a nejhorší - zub.
Co se stane, když to ignorujete?
Když trhlinu necháte být, může se stát tohle:
- Bakterie proniknou do pulpy - vznikne infekce.
- Infekce se rozšíří do kosti - vznikne absces.
- Kost se začne rozpadat - zub ztratí podporu.
- Zub se rozštěpí úplně - nezbývá nic jiného než vytažení.
- Infekce se může rozšířit do krku nebo do mozku - v extrémních případech.
Někdo si říká: „To se stane jenom někomu jinému.“ Ale v Česku každoročně přijde na zubní kliniky více než 120 000 lidí s trhlinami, které už způsobily infekce. Většina z nich si toho všimla až poté, co zub začal bolět. A pak už je pozdě.
Může praskliny na zubech způsobit bolest jen při žvýkání?
Ano. Pokud je trhlina hluboká, ale ještě nezasáhla nerv, může bolest vznikat jen při žvýkání, když se zub pod tlakem ohebně deformuje. To je častý příznak, který lidé často přehlížejí. Když vás bolest trápí jen při žvýkání, nejedná se o „občasný problém“ - je to varování, že trhlina je hluboká.
Je možné, že praskliny budou vidět jen na rtg snímku?
Ne. Běžný rtg snímek ukazuje pouze hustotu zubu a kosti, ale ne povrchové trhliny. Praskliny na povrchu sklovitiny jsou vidět jen při přímém pohledu pomocí zubní lupy nebo optického skeneru. Pokud vám lékař řekne, že „na rtg nic není“, neznamená to, že nemáte trhlinu. Znamená to jen, že je povrchní.
Může prasklinu způsobit jen jedna náhodná událost, jako úraz?
Ano. Náraz, pád, nebo i příliš silné žvýkání tvrdé potraviny může způsobit okamžitou trhlinu. To se často stává u sportovců, dětí, nebo lidí, kteří žvýkají oříšky nebo kosti. Pokud jste měli úraz a poté cítíte citlivost na teplotu nebo tlak, okamžitě se vyšetřete.
Je bezpečné používat bělící pastu, pokud mám praskliny?
Ne. Bělící pasty obsahují agresivní abrazivní látky, které mohou zvětšit trhliny. Pokud máte praskliny, používejte pouze pasty s fluoridem a bez abraziv. Nechte si doporučit lékaře - některé pasty pro citlivé zuby jsou pro vás ideální.
Může prasklinu způsobit i špatná hygiena?
Ne přímo. Ale špatná hygiena způsobuje kariés, která oslabuje zub. Slabý zub je mnohem více náchylný k trhlinám. Pokud máte kariés a zároveň žvýkáte led, pravděpodobnost trhliny se zvyšuje o 50 %. Hygiena není příčinou, ale zvyšuje riziko.
Praskliny na zubech nejsou otázka „nebo ano“. Jsou otázka „kdy?“. Pokud máte nějaký příznak - citlivost, bolest při žvýkání, nebo jen podezření - nečekajte. Přijďte k zubnímu lékaři. Největší chyba není to, že nemáte trhlinu. Je to to, že ji ignorujete, dokud to nebolí. A pak už je pozdě.
