Jak čistit mezizubní kartáček správně a prodloužit jeho životnost

Mezizubní kartáček je skvělá pomůcka, ale jen pokud ho umíte správně používat. Mnoho lidí si ho koupí, použije ho párkrát a pak ho hodí - protože si myslí, že je „na nic“. Ale problém není v kartáčku. Problém je v tom, jak ho čistíte. Když to uděláte správně, kartáček vám vydrží měsíce, ne týdny. A vaše mezizuby budou skutečně čisté - ne jen „trochu čistší“ než předtím.

Proč je čištění kartáčku důležité?

Kartáček na mezizuby není jen malý kartáček. Je to nástroj, který se dostává tam, kde běžný zubní kartáček nedokáže - mezi zuby, kolem zubních mostů, u implantátů, za drátky. A tam se hromadí zbytky jídla, bakterie a plak. Když po každém použití kartáček nevyčistíte, tyto látky zůstávají na štětinách. A pak je přenášíte zpět do úst při dalším čištění. To je jako kdybyste si po každém záchodě neumyli ruce. Výsledek? Zvýšené riziko kapes, zánětů dásní a kazu.

Navíc, znečištěný kartáček se rychle poškozuje. Štětiny se zatváří, ztrácejí pružnost, lámou se. A když už nejsou schopné čistit, vyhodíte ho. Ale když ho pravidelně čistíte, vydrží 3-6 měsíců. To je výrazně levnější než kupovat nový každý týden.

Co potřebujete k čištění

Nic složitého. Stačí tohle:

• Teplá voda (ne horká, ne studená)
• Měkký zubní kartáček (ten, který už nemáte k čištění zubů)
• Tekuté mýdlo nebo zubní pasta (bez abrazivních částic)
• Malý šálek nebo pohár
• Čistý ručník nebo papírové ručníky

Ne používejte kyseliny, bleach, alkohol nebo jiné silné čisticí prostředky. Mohou poškodit plast nebo štětiny. A nezatížte si ruce - čištění by mělo trvat méně než 30 sekund.

Krok za krokem: jak kartáček vyčistit

1. Po každém použití okamžitě kartáček vyjměte z úst. Nechávejte ho vložený - to zvyšuje riziko růstu bakterií.
2. Podržte ho pod teplou vodou. Při tom ho jemně otírejte prsty - ne třete, jen pohybujte štětinami mezi prsty, aby se odstranily zbytky jídla.
3. Přidejte malé množství zubní pasty nebo mýdla do šálku s vodou. Ne dejte celou pastu - stačí půlka hrstky. Zamíchejte, aby vznikly pěny.
4. Zařaďte štětiny do pěny a jemně je otáčejte. Nechávejte je tam 10-15 sekund. Neříkejte „koukám, jestli to pomůže“. Dělejte to aktivně - otáčejte, přetahujte, hýbejte.
5. Vytáhněte kartáček a znovu ho opláchněte pod teplou vodou. Přitom ho stále jemně otírejte prsty. Voda by měla být čistá - bez zbytků pasta nebo jídla.
6. Přečistěte ho ručníkem nebo papírovým papírem. Nechávejte ho mokrý. Vlhkost je nepřítel štětin.
7. Nechejte ho vystoupat do vzduchu. Nechávejte ho ve skleničce, kde se voda hromadí. Nechávejte ho v koupelně s přístupem k vodě. Umístěte ho na suché místo - například na stojánek nebo na papír vedle umyvadla.

Proč tohle funguje? Protože teplá voda rozměkčí plak a zbytky jídla. Mýdlo nebo pasta rozloží tuky a bakterie. Jemné otírání odstraňuje zbytky bez poškozování štětin. A suché uložení zabraňuje růstu plísní a bakterií.

Co dělat, když kartáček vypadá špinavý i po čištění?

Někdy, hlavně pokud máte silnější plak nebo jíte hodně červeného vína, černého čaje nebo kávy, se štětiny zbarvují. To je normální. Ale když po čištění zůstávají tmavé skvrny, nebo když štětiny vypadají zatvrzené, lámavé, nebo se nevracejí do původního tvaru - je čas ho vyměnit.

Nečekáte, až se štětiny roztříští. Nečekáte, až se vám začnou zubní kapesy. Pokud kartáček vypadá „jako by ho někdo už používal dva měsíce“, i když jste ho používali jen týden - vyměňte ho. Je to zdravotní riziko, ne škoda peněz.

Kde a jak kartáček ukládat?

Ukládání je stejně důležité jako čištění. Většina lidí ho nechává ve skleničce na umyvadle - plná vlhkosti a bakterií. To je nejhorší možné místo.

Nejlepší místo je:

• Suchý stojánek s otvory pro větrání
• Na suchém papíru nebo hadříku vedle umyvadla
• V koupelně, ale daleko od vody - třeba na police nad umyvadlem

Nikdy neukládejte kartáček v uzavřené krabičce. Nikdy nechávejte štětiny směřovat dolů - tam se hromadí voda. A nikdy neukládejte více kartáčků dohromady - mohou se navzájem kontaminovat.

Jak často ho vyměňovat?

Obvykle každé 3-6 měsíců. Ale to závisí na tom, jak často ho používáte a jak ho čistíte. Pokud ho používáte dvakrát denně a pravidelně čistíte, vydrží 6 měsíců. Pokud ho používáte jen jednou za den a nečistíte ho správně - vyměňte ho za 2 měsíce.

Podívejte se na štětiny. Když jsou roztříštěné, zlomené, ztratily pružnost, nebo když se vám při čištění „zasekávají“ - je to signál, že je čas ho vyměnit. Nenechávejte ho, i když je „stále použitelný“. Většina zubních lékařů doporučuje výměnu každé 3 měsíce, ale u mezizubních kartáčků je to flexibilnější - pokud je v dobrém stavu, můžete používat déle.

Co se stane, když to neuděláte?

Když kartáček nečistíte, postupně se na něm hromadí:

• Bakterie - včetně těch, které způsobují kapesy a záněty
• Plak - který se přenáší zpět do úst
• Plíseň - pokud je kartáček dlouho mokrý
• Zatvrzené štětiny - které už nečistí, ale jen dráždí dásně

Výsledek? Zvýšené riziko kapes, krvácení dásní, zápachu z úst a dokonce ztráty zubů. A to všechno jen proto, že jste si nevzali pět vteřin na to, abyste kartáček vyčistili.

Pro tipy pro zkušené uživatele

• Pokud používáte kartáček po zubním zákroku (např. po odběru zubu nebo implantaci), opláchněte ho ihned po použití destilovanou vodou. To odstraní zbytky léků a zánětlivých látek.
• Pokud máte několik kartáčků, označte je čísly nebo barvami. Tak víte, který je který a nezaměníte je.
• Pokud cestujete, používejte jednorázové kartáčky. Nebo si vezměte malý plastový kapesní kontejner s větracími otvory - nechávejte ho v kapse.
• Pokud máte zubní drátky, používejte kartáček s úzkým hlavcem. Větší štětiny se zasekávají.

Co je lepší: kartáček nebo mezizubní nit?

Oba jsou dobré. Ale kartáček je lepší pro:

• Lidi s většími mezizuby
• Lidi s implantáty nebo mosty
• Lidi s omezenou pohyblivostí ruky

Nit je lepší pro:

• Lidi s úzkými mezizuby
• Lidi, kteří mají pečlivější zubní kmeny
• Lidi, kteří chtějí větší kontrolu nad tlakem

Neexistuje „nejlepší“ volba. Zkuste obě. Většina lidí potřebuje obě - kartáček na zadní zuby a nit na přední. A to je normální. Není to chyba. Je to zdravá praxe.