Po čem se nejvíce kazí zuby: Skryté hrozby pro vaše zuby a zubní fazety

Často slyšíme, že zuby kazí sladkosti. Je to pravda, ale jen částečně. Pokud máte zubní fazety nebo zdravé vlastní zuby, největším nepřítelem není vždy ten kus čokolády, který sníte občas. Pravdou je, že naše ústa jsou plná bakterií, které pracují nonstop. Otázka zní: co jim vlastně podáváme na snídaně, v poledne a večeři? Odpověď může být překvapivě jiná, než si myslíte.

Skrývaný nepřítel: Kyseliny a jejich devastující účinky

Představte si, že byste každý den nalili kapku octa na svůj bílý mramorový stůl. Po měsících by povrch začal matnout a drsnět. To přesně děláme našim zubům, když konzumujeme kyselé nápoje a potraviny. Eroze zubní skloviny je proces, při kterém kyseliny rozpouštějí minerály ze zubu. Na rozdíl od kazu, kde bakterie vytvářejí díru, eroze jednoduše "odmyje" povrch zubu.

Mezi hlavní viníky patří:

• Coly a energetické nápoje: Obsahují fosforečnou a citrónovou kyselinu. Pravidelným pitím těchto nápojů dochází ke ztenčení skloviny během několika měsíců.
• Ovocné šťávy: I ty 100% přírodní jsou plné přirozených kyselin. Jablko, citron nebo pomeranč mají pH, které může dlouhodobě působit agresivně na zuby.
• Vinegarové zálivy: Pokud milujete saláty s octem, dávejte pozor, abyste je nepili přímo do huby. Kontakt kyseliny s předními zuby způsobuje jejich průhlednost a lámavost.

Pro nositele keramických destiček je eroze nebezpečná zejména u sousedních zubů a okrajů fazet, kde může dojít k narušení těsnění a následnému proniknutí bakterií pod fazetu.

Cukr: Nejen sladkost, ale palivo pro bakterie

Cukr sám o sobě zuby nekazí. Kaz vzniká díky bakteriím, konkrétně druhu Streptococcus mutans. Tyto bakterie žijí v našem zubním biofilmu (plaku). Když sníme něco sladkého, bakterie cukr spotřebují a jako odpadní produkt vylučují kyselinu mléčnou. Tato kyselina pak demineralizuje zub.

Klíčovým faktorem není tolik množství cukru, jak často jej přijímáme. Každé slazení je pro bakterii signál k útokům. Pokud pijete oslazenou kávu celý den s přestávkami, vystavujete zuby nepřetržitému kyselému stresu. Naopak, pokud sníte celou tabulku čokolády najednou a poté si vypláchnete ústa vodou, riziko je mnohem nižší.

Mechanické namáhání: Co fázetám škodí fyzicky

Zubní fazety jsou sice pevné, ale nejsou nezničitelné. Největší hrozbu pro ně představuje mechanické zatížení. Lidé často podceňují sílu svého skusu. Pokud máte tendenci bruxovat (skřípat zuby) nebo cvoukat rty, vystavujete keramiku extrémnímu tlaku.

Mezi věci, které byste měli vyhnout, patří:

• Kousání do tvrdých předmětů: Noky, kosti, led, tužky nebo dokonce obaly od per. Keramika může prasknout i při zdánlivě malém nárazu, pokud je úhel silového působení špatný.
• Otvírání lahví nebo krabic: Zuby nejsou nástroje. Tlak potřebný k otevření plechovky může snadno odlomit rohy fazety.
• Jídlo bez žvýkání: Polknutí velkých kusů masa nebo ovoce bez dostatečného rozmělnění zadními zuby přenáší celou sílu dopadu na přední řezné hrany fazet.

Pro ochranu před nočním skřipáním doporučují stomatologové používání nocního chrániče. Ten absorbuje energii a chrání investici do estetické stomatologie.

Zubní kámen a špatná hygiena

I když máte dokonalé fazety, vaše vlastní zuby a dásně kolem nich musí zůstat zdravé. Nedostatečná ústní hygiena vede k tvorbě zubního kamene. Kámen je zakalcovaný plak, který drží bakterie těsně u dásňového lemu.

Problém nastává tam, kde končí fazeta a začíná váš zub. Pokud se zde hromadí kámen, vzniká zánět dásní (gingivitida), který postupně přechází v parodontózu. Zánětlivé dásně krvácí, ustupují a odhalují okraje fazet. Výsledkem je estheticky nepříjemný „škvára“ mezi zubem a gumou a zvýšené riziko sekundárního kazu pod fazetou.

Prevencí je pravidelné čištění mezizubními kartáčky, nití a profesionální hygieny minimálně dvakrát ročně. Používání elektrického zubního kartáčku s senzorem tlaku pomáhá odstranit plak efektivněji než manuální kartáček, aniž byste poškodili dásně.

Návratnost barvy: Červené víno, káva a kouření

Ačkoli keramika sama o sobě neberve, materiál, kterým je fazeta přilepená - kompozitní cement - může časem tmavnout. Tento efekt je viditelný zejména u tenkých fazet nebo pokud má pacient světlé dásně a tmavší cement.

Největšími zabarvovači jsou:

• Kouření: Decht a nikotin tvoří trvalé skvrny na površích zubů i na okrajích restaurací. Kouření také zvyšuje riziko paradontálních onemocnění, což ohrozuje stabilitu fazet.
• Káva a čaj: Taniny v kávě a čaji se váží na povrch zubní skloviny i na mikro-póry cementu. Pravidelní konzumenti si všimnou, že jejich úsměv ztrácí jasnost.
• Červené víno: Obsahuje chromogeny, které intenzivně barví. Kombinace kyseliny z vína a barevných látek činí tento nápoj dvojnásobně rizikovým.

Pokud jste závislí na kávě nebo víně, zkuste pít tyto nápoje pomocí slamky, aby minimalizovaly kontakt s předními zuby, a ihned poté vypláchněte ústa vodou.

Co dělat, když už je pozdě?

Pokud cítíte citlivost zubů na studené nebo teplé, všimnete si zaoblených hran fazet nebo změny barvy, nečekejte. Navštivte svého stomatologa. Včasná detekce problému může znamenat jednoduchou opravu cementu nebo leštění, zatímco odkládání péče může vést k nutnosti výměny celé fazety nebo léčbě kořenového kanálu.

Pamatujte, že zdravý úsměv není jen o tom, jak vypadáte, ale o tom, jak se cítíte. Prevence je vždy levnější a méně bolestivá než kurelova terapie.